Kapela vznikla v lednu 2017. Do té doby se mistr beglajtů a občasný loutkoherec Michal Kudělka, bývalý frontman Murky Ajar, potuloval po internetu se svými experimentálními projekty. Vlastně již v roce 2016 vzniklo nové hlukové těleso, ale po smrti Ondřeje Zapletala se opět ocitl v nesnázích. Současně se uzavřela také kapitola kopřivnických Milano. Tato souhra okolností, byť částečně nešťastných, vedla ke vzniku nové formace s názvem Panenské Plameny, ve které se jako druhý člen a barytonkytarista objevuje Vladimír Schwarz. Po beznadějném hledání bubeníka, které vypadalo asi jako sběr hub po 30 denním suchu se konečně nechal ukecat Michal „ Máňa“ Maliniak, který na rozdíl od svých bývalých spoluhráčů z Planet „uvízl“ v Třinci a kapela byla téměř kompletní. Čtvrtým členem se během nahrávání stala saxofonistka Jitka. V této sestavě se dal dohromady repertoár první desky, která vychází na jaře 2018 a má název Poníčky. Dalo by se říct, že Plameny vyšlehly z hlubokých devadesátek, ale jsou zde i jiné vlivy. Beskydská melodika, ponuré texty, stylová pestrost a netradiční styl hry nebo jinými slovy Janáček, Bezruč, Bekydská krajina, neškolený přístup a chuť experimentovat přece jen kapelu posouvají mimo hlavní proudy. Saxofonistka Jitka z kapely krátce po vydání desky bohužel odchází.

Před nahráváním druhého alba Herostratus rozšířil řady Panenských plamenů zpět na kvartet baskytarista Lukáš Sedláček (jinak člen Drutty.)
Album vyšlo v červenci 2022 a abychom nenosili dříví do lesa, vypůjčíme si text publikovaný na www.fullmoonzine.cz a to konkrétně zde.

"Deska Herostratus představuje kapelu coby všehoschopnou sbírku individualit, která maká jako jeden muž. S léty srostli, navzájem se naučili vnímat autorské kvality i tolerovat chlapské vrtochy. Na první dobrou dokážou okouzlit říznými riffy i (post)punkovou energií, stejně dobře však ovládají i budování hlukových labyrintů, kde se zádumčivá atmosféra dokáže briskně proměnit v přílivovou vlnu melodické katarze. Poznávacím znamením „Plameňáků“ zůstává svéhlavá kytarová chemie dvojice Michal Kudělka / Vladimír Schwarz. Rytmickou sekci s noblesou obhospodařuje Michal „Maňa“ Maliniak. Novinkou je angažmá baskytaristy Lukáše Sedláčka (Drutty, Hippobelly), jehož zásluhou zvuk kapely výrazně zmohutněl, aniž by ztratil na kráse. Hudba Panenských plamenů tak zůstává manifestem ryzí umělecké svobody, která je za všech okolností pod kontrolou samotných tvůrců, prosta jakýchkoliv kompromisů i spekulací.

Volba pro nahrávání padla na Amáka, který ve svém pražském studiu Golden Hive potvrdil, proč u nás patří mezi nejuznávanejší a nejvyhledávanější producenty současnosti. Skladbu Amour Physique navíc osobně ozvláštnil thereminem. Na grafice odvedl kus poctivé práce absolvent pražské Akademie výtvarných umění Matěj Hrbek, který na setkání s kapelou vzpomíná následovně: „Kluci si vybrali jednu starší kresbu mrtvého jelena, která se objevila na plakátech akce v Gródku, kde hráli. Věděli, co přesně chtějí, já jsem to jen posvětil pastelkami. Na klobouku muchomůrek jsou čtyři větší lupeny – bradavky, kde chtěli dát svoje ksichty, ale to jsem jim vymluvil.“ V březnu pak spatřil světlo světa videoklip k písni Had 2 v režii Michala Kudělky."

Třetí album Bleus kapela nahrála ve stejné sestavě, ovšem za přispění mnoha hostů. Deska vyšla v březnu 2024.
Nechť opět promluví Fullmoonzine:

"Na nové desce s tajnosnubným názvem Bleus olizují Panenské plameny hranice možného a vydávají se opět o kousek dál. Textař a kytarista Michal Kudělka k tomu dodává: „Rezignovali jsme na žabomyší války o tom, co ještě ano a co už ne, a rozhodli jsme se vymyslet si celou věc tak, aby nás to stále bavilo. Bez ohledu na to, co bylo předtím. Vždyť ani dny v životě člověka neběží podle stále stejného scénáře.“

Ve snaze oddat se hudbě a takříkajíc „neřešit“ se kopřivnická sestava usnesla nahrát podstatnou část desky rovnou ve zkušebně, tedy v důvěrně známém prostředí. Až na bicí, na ty došlo ve studiu Animan u Tomáše Neuwertha. Na rozdíl od práce v běžném studiu tak mohli pánové přestat koukat na hodinky, užít si tvůrčí svobody a pozvat na desku hosty dle vlastního výběru. Na Bleus tak můžeme slyšet „práci“ Michala Burgeta (Nierika, Milano) nebo pěveckou skupinu Mateřídúšky. Taky spojili síly s Dušanem Neuwerthem (Tata Bojs, Kafka band), který se chopil mixu. Výsledkem je nahrávka, která se neušklíbá nad předešlými deskami, spíše potvrzuje, že se kapela odmítá zarputile držet osvědčených receptů a touha zkoušet stále nové věci je nezbytnou součástí její identity, jakýmsi pohonem na všechny čtyři.

I proto Bleus nabízí deset písní velmi rozličných poloh i nálad. „Z nahrávky je cítit zřejmý posun ke stylově rozmanitějším hudebním formám. Patrný je zvláště dámský element v podobě sboru. Typická, mírně kakofonická souhra kytar zůstává,“ podotýká k novému albu kytarista Vladimír Schwarz. A poukazuje i na neotřelou grafiku, která desku doprovází: „Svým umem celou věc ve finále podpořil kapele dobře známý Karel Kudera, známější pod pseudonymem Flood, který ale na první dobrou v plánu nebyl. Původně se toho měl zhostit jiný grafik, a sice JNBN, věci se ale nakonec vyvinuly jinak. Naštěstí mi naskočila spásná myšlenka, když jsem si vzpomněl na Karlovy fotky aut a fotokoláže, nápad byl na světě. Pak už jen zbývalo přetáhnout všechno modrým filtrem, aby to korespondovalo s názvem desky a bylo hotovo.“

V digitální podobě deska Bleus vyšla 1. března 2024. Ve fyzické podobě bude následovat LP, které bude poprvé k dostání na křtu 22. března v Kopřivnici. Luxusní 180g průhledně modrý vinyl vychází v limitované edici 100 ks na labelu Piper Records a kazeta pak ve spolupráci s Kachnička Entertainment v nákladu 50 ks."